|
|
Vliv podmínek pěstování na biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině.
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
V současné době se většina zeleniny, která je vyprodukována na evropském kontinentě, vypěstuje ve sklenících. Tento způsob skýtá značnou řadu výhod: nižší spotřebu vody a tepla, ochranu proti škůdcům či meteorologickým jevům, jako jsou například kroupy, a tím pádem i vyšší výtěžnost. Nicméně, jednou z podstatných nevýhod těchto zařízení je fakt, že sklo není propustné pro UV-B záření, které podporuje biosyntézu flavonoidů, látek, jež mají blahodárné antioxidační účinky pro lidský organismus. Tento nežádoucí vliv je možné eliminovat instalací LED (Light-Emitting Diode, česky elektroluminiscenční dioda) osvětlení do skleníků. Je to z toho důvodu, že tato svítidla poskytují široké spektrum elektromagnetického záření čili vlnových délek, které rostliny využívají pro celou řadu svých procesů. V této diplomové práci byl zkoumán vliv podmínek pěstování na obsah biologicky aktivních látek, zejména kvercetinu a kemferolu v netradičních druzích asijské listové zeleniny, konkrétně Namenii, Sagami, Golden Lion, Choy Sum a Tatsoi. Všechny zmíněné odrůdy byly pěstovány ve dvou osevech (jarní a podzimní) ve skleníku a na záhoně v letech 2019-2021. Nejvyšší koncentrace celkového kvercetinu byla zaznamenána u jarního osevu Namenie vypěstované v roce 2019 na záhoně 1241 mg/kg sušiny. Rovněž nejvyšší obsah celkového kemferolu 1753 mg/kg sušiny byl zjištěn u Namenie, jednalo se o podzimní osev roku 2020, rovněž vypěstovaný na záhoně. Po přepočtu na čerstvou hmotu byly získány stejné výsledky, hodnota u kvercetinu byla 103 mg/kg čerstvé váhy a u kemferolu 142 mg/kg čerstvé váhy.
|
|
|
Biologicky aktivní látky v netradiční listové zelenině
FRIEDBERGEROVÁ, Markéta
Flavonoidy se v současné době stále více dostávají do popředí zájmu nejen vědecké obce, ale také veřejnosti. Byly shledány jako velice přínosné v oblasti prevence vzniku kardiovaskulárních, případně nádorových onemocnění. Dále u nich byly prokázány antioxidační, antialergické nebo protizánětlivé účinky. V této bakalářské práci byly zkoumány obsahy látek, konkrétně kvercetinu, kemferolu, morinu, myricetinu, apigeninu a luteolinu, pomocí metody HPLC. K analýze byl vybrán lyofilizovaný materiál čtyř odrůd asijské listové zeleniny čeledi brukvovitých: Namenia, Sagami, Golden Lion a Tatsoi. Všechny vzorky byly pěstovány v jarním a podzimním osevu. Byly stanoveny pouze dva ze sledovaných aglykonů, a to kvercetin a kemferol. Nejvyšší obsah celkového kvercetinu byl zaznamenán v podzimním osevu Namenie 1360 mg/kg sušiny, obsah celkového kemferolu 1300 mg/kg sušiny v odrůdě Golden Lion, rovněž při podzimním osevu. Při přepočtu na čerstvou hmotu byly nejvyšší koncentrace obou aglykonů naměřeny u Namenie při podzimním osevu. Množství kvercetinu bylo stanoveno 157 mg/kg čerstvé hmoty, zatímco obsah kemferolu 114 mg/kg čerstvé hmoty.
|
|
|
Invazivnost a hybridizace v evoluci příbuzných druhů
Gruntová, Martina ; Hojka, Jakub (vedoucí práce) ; Urfus, Tomáš (oponent)
Invazivnost rostlin neboli jejich rozsáhlé šíření na nové a nepůvodní území, je v botanice významný a hojně diskutovaný proces, který je ovlivňován mnohými vnitřními a vnějšími faktory, jež určují, jakým způsobem se bude rostlina šířit a jak bude úspěšná. Jedním z významných faktorů ovlivňujícím míru invazivnosti je schopnost hybridizace a také polyploidizace, při kterých rostliny získávají genetickou variabilitu, která může být zdrojem výhodných predispozic pro šíření. Rostliny a jejich šíření ovlivňují také vnější ekologické faktory, tedy prostředí, ve kterém rostou, ostatní druhy sdílející stejná stanoviště, a např. klimatické změny nebo lidská činnost, které mění charaktery a tím i areály rozšíření. Cílem této práce je najít souvislosti mezi hybridizací a úspěšností šíření rostlin, potažmo invazivností (tedy šířením rostliny v nepůvodním areálu), a to vše na příkladu rodu Rorippa. Středoevropská linie nížinných druhů rodu Rorippa představuje vhodnou skupinu na studium zmíněných procesů díky četnosti hybridizace, variabilitě ploidních úrovní a dříve již detekované invazivnosti jednoho z druhů (R. austriaca).
|
|
| |
|
|
Cardamine dentata, její rozšíření ve střední Evropě a vztah ke C. pratensis
Holič, Filip ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce shrnuje doložené údaje o rozšíření Cardamine dentata Schult. z čeledi Brassicaceae v České republice, dále se zabývá chromozomovými počty a určením ploidních úrovní u tohoto druhu. Využity byly i mikrosatelitové markery, které měly přiblížit potenciální vztah C. dentata k druhům ze skupiny C. pratensis agg. Pomocí revize herbářových položek bylo zjištěno, že optimální podmínky pro rozšíření C. dentata v ČR jsou v termofytiku a mezofytiku v nadmořských výškách 150-650 m n. m. Jelikož z ČR nebyly známy žádné karyologické údaje pro tento druh, bylo pomocí průtokové cytometrie a počítání chromozomů nově zjištěno, že se v České republice vyskytují populace s dekaploidní a undekaploidní úrovní ploidie. Dále pak pomocí mikrosatelitových markerů bylo potvrzeno, že rostliny C. dentata jsou geneticky odlišné od ostatních druhů skupiny C. pratensis agg. Klíčová slova: Cardamine, Brassicaceae, mikrosatelitové markery, počty chromozomů, geografické rozšíření, Česká republika
|
|
|
Mechanismy pylové inkompatibility u zástupců čeledi Brassicaceae
Šesták, Petr ; Fíla, Jan (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
Sporofytická inkompatibilita (SI) je jedním ze systémů, kterým krytosemenné rostliny zabraňují opylení vlastním pylem nebo pylem geneticky příbuzné rostliny. Nejvíce je prozkoumána u čeledi brukvovitých (Brassicaceae), především díky jejímu hospodářskému významu a zároveň do ní patřící modelové rostlině huseníčku rolnímu (Arabidopsis thaliana). V posledních třiceti letech došlo díky pokrokům v molekulárně biologických metodách k charakterizaci velké části signalizační kaskády, která vede k odmítnutí inkompatibilního pylu. Dále je studována funkce různých buněčných struktur (např. cytoskeletu, exocystu nebo proteazomu) zapojených do inkompatibilní odpovědi při opylení, a to především mikroskopickým pozorováním živých buněk. V neposlední řadě je zkoumán vliv abiotických stresových podmínek na fungování SI. Cílem práce je shrnutí nových poznatků o molekulárních mechanismech SI u čeledi Brassicaceae, popis procesů vedoucích k vyklíčení kompatibilního pylového zrna a rovněž charakterizace nově popsaných proteinů účastnících se buněčné signalizace vedoucí k odmítnutí inkompatibilního pylu.
|
|
|
Studium rezistence perspektivních genotypů zelenin z čeledi Brassicaceae =: Study of the resistance of perspective vegetable genotypes from the Brassicaceae family /
Peňázová, Eliška
Disertační práce je zaměřena na testování odolnosti vybraných druhů rodu Brassica k černé bakteriální žilkovitosti a virovým mozaikám způsobených ekonomicky významnými patogeny čeledi Brassicaceae. Literární přehled obsahuje charakteristiku řešených patogenů – bakterie Xanthomonas campestris pv. campestris (Xcc), virů Turnip mosaic virus (TuMV) a Turnip yellow mosaic virus (TYMV) a uvádí současný stav studia rezistence k těmto patogenům u čeledi Brassicaceae. Práce dále popisuje moderní molekulární metody používané k detekci bakteriálních a virových patogenů. V rámci experimentální části byla nejprve optimalizována detekce patogenů Xcc, TuMV a TYMV metodami PCR a RT-PCR. Pro bakterii Xcc byl navržen systém Real time PCR s využitím TaqMan® sondy detekující část zur genu, který byl pro použití v diagnostice zpracován do formy certifikované metodiky. Pro zvýšení specificity byl tento systém dále zapojen do reakce Multiplex Real-time PCR. Následně byla u 6 hybridních kultivarů zelí sledována dynamika průběhu infekce bakterií Xcc. Pro testování odolnosti k černé bakteriální žilkovitosti byl optimalizován postup umělé inokulace za použití párátek namočených v suspenzi ze směsi izolátů Xcc HRIW 3811, 3971A a 1279A a naturálního izolátu SU1 pocházejícího z České republiky. Ve čtyřletém experimentu bylo takto otestováno celkem 42 homozygotních šlechtitelských linií a 4 hybridní kultivary, ze kterých bylo 5 linií doporučeno pro šlechtění na odolnost vůči černé bakteriální žilkovitosti. Pro detekci virů TuMV a TYMV byly testovány přístupy Real-time RT-PCR na bázi TaqMan® sondy i barviva SYBR Green, kdy cílovou oblastí detekcí byla část obalového proteinu. Detekce viru TuMV byla optimalizována pro přístup využívající SYBR Green, pro detekci viru TYMV byla doporučena reakce s TaqMan® sondou. Detekční systémy byly použity pro vyhodnocení umělých inokulací 6 hybridních kultivarů rostlin zelí jednotlivými viry. Testované rostliny nejevily vizuální příznaky napadení ani u jednoho z virů, jejich přítomnost ve vzorcích byla proto hodnocena metodou Real-time RT-PCR. Systém navržený pro virus žluté mozaiky tuřínu detekoval přítomnost TYMV ve všech testovaných vzorcích, virus TuMV byl detekován pouze ve dvou vzorcích. Negativní výsledky detekce ve spojení s absencí symptomů napadení naznačují u viru TuMV neúspěšnou inokulaci rostlin. Pro oba systémy bylo doporučeno jejich ověření na širším spektru virových izolátů před standardním použitím v diagnostice.
|
|
|
Sledování biologicky aktivních látek v asijské zelenině z čeledi Brukvovité
SVOBODOVÁ, Martina
V bakalářské práci je sledován obsah polyfenolických látek v netradiční listové zelenině v různou roční dobu. Mezi experimentálně zkoumanou zeleninu jsou zařazeny: hořčice čínská zelená (Brassica rapa var. komatsuna), hořčice čínská červená (Brassica juncea (L.) Czern.), mizuna a mibuna (Brassica rapa ssp. japonica (L.)). Ač se jedná o asijskou listovou zeleninu, v současné době je rozšířena i u nás a lze ji sehnat jak v podobě semen, tak i jako listy pro konzumaci. Proto je otázka obsahu prospěšných biologicky aktivních látek tak aktuální. Do skupiny fenolických látek řadíme flavonoidy, které jsou lehce dostupné a významná je i jejich biologická aktivita. Zelenina má díky flavonoidům antioxidační vlastnosti, což zabraňuje peroxidaci lipidů a jsou tak likvidovány volné radikály. Tato vlastnost je prospěšná i pro člověka, a proto se flavonoidní látky používají i v lékařství. Mohou předcházet vzniku chronických onemocnění, jako je kardiovaskulární onemocnění nebo ateroskleróza. Flavonoidům se také připisují preventivní účinky proti rakovině a diabetu mellitu. Vzorky brukvovité listové zeleniny byly vypěstovány v roce 2017 na pokusném pozemku Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na volné ploše záhonu v jarním a podzimním osevu. Pro naměření obsahu flavonoidních látek byla využita metoda vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Ve vybrané zelenině byly sledovány tyto látky: myricetin, morin, luteolin, kvercetin, apigenin a kemferol. Bohužel myricetin, morin, luteolin a apigenin se pomocí HPLC detekovat nepodařilo. Pro výsledné srovnání s odbornými články byly naměřeny koncentrace pouze kvercetinu a kemferolu. Doba osevu neměla ve většině vzorků vliv na výsledný obsah kvercetinu a kemferolu. Pouze vzorek hořčice čínské červené z podzimního osevu obsahoval více biologicky aktivních látek.
|
|
|
Cardamine dentata, její rozšíření ve střední Evropě a vztah ke C. pratensis
Holič, Filip ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Tato práce shrnuje doložené údaje o rozšíření Cardamine dentata Schult. z čeledi Brassicaceae v České republice, dále se zabývá chromozomovými počty a určením ploidních úrovní u tohoto druhu. Využity byly i mikrosatelitové markery, které měly přiblížit potenciální vztah C. dentata k druhům ze skupiny C. pratensis agg. Pomocí revize herbářových položek bylo zjištěno, že optimální podmínky pro rozšíření C. dentata v ČR jsou v termofytiku a mezofytiku v nadmořských výškách 150-650 m n. m. Jelikož z ČR nebyly známy žádné karyologické údaje pro tento druh, bylo pomocí průtokové cytometrie a počítání chromozomů nově zjištěno, že se v České republice vyskytují populace s dekaploidní a undekaploidní úrovní ploidie. Dále pak pomocí mikrosatelitových markerů bylo potvrzeno, že rostliny C. dentata jsou geneticky odlišné od ostatních druhů skupiny C. pratensis agg. Klíčová slova: Cardamine, Brassicaceae, mikrosatelitové markery, počty chromozomů, geografické rozšíření, Česká republika
|
|
|
Introgresní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě
Hojka, Jakub ; Marhold, Karol (vedoucí práce) ; Španiel, Stanislav (oponent)
Genetické složení hybridních zón velmi často reflektuje geografické a ekologické gradienty. Vhodným modelovým systémem pro testování této hypotézy může být hybridní zóna druhů Arabidopsis lyrata a A. arenosa ve střední Evropě. Jedná se o dva dobře vymezené avšak stale křižitelné druhy, jejichž potomci jsou plně fertilní. Kromě opakovaných hybridizačních událostí situaci komplikuje autopolyploidizace jednoho z rodičů - A. lyrata v oblasti nachází jako diploid nebo tetraploid. Hybridní zóna byla již popsána v předchozích pracích a ty prokázaly jistý gradient introgrese procházející oblastí. Oblast je navíc na přechodu alpského a panonského klimatu, oblastí prochází také výškový gradient (směrem z Předhůří Alp do nížinných oblastí Wienervaldu). Tato práce je nejpodrobnější studií této hybridní zóny, jak co do počtu zastoupených populací, tak do množství získaných genetických dat (pomocí metody RADsekvenování). Jejich analýza ukázala jemný gradient introgrese, kdy na pólech studované oblasti nacházíme čisté rodičovské populace a směrem do středu introgresanty stále vyššího stupně. Uprostřed regionu se potom nachází geneticky intermediární hybridi. Analýza velikosti genomu ukázala, že hybridi mají intermediární velikost genomu oproti tetraploidním rodičům a tetraploidi A. lyrata mají vyšší monoploidní...
|
host ::
RSS.